Jak správně zalévat v semi-hydroponii 💦

Semihydroponie je skvělý způsob pěstování pokojových rostlin – méně častá zálivka, zdravější kořeny a lepší kontrola nad vlhkostí. Přesto si zaslouží pár jednoduchých pravidel, díky kterým budou vaše rostliny spokojené a porostou jako z vody.

Co je to živný roztok?

V semihydroponii nezaléváme čistou vodou, ale používáme živný roztok – tedy vodu smíchanou s hnojivem v nízké koncentraci.
Díky tomu mají kořeny stále k dispozici vodu i potřebné živiny a rostlina nemusí střídat období „hladu“ a „sytosti“ jako v klasickém pěstování v zemině.

Čistou vodu používáme jen při proplachování substrátu – zhruba jednou za měsíc – abychom vyplavili přebytečné soli z hnojiva, které by se mohly hromadit v substrátu a škodit rostlině.

Co přesně obsahuje živný roztok a jak ho správně namíchat si řekneme v dalším článků.

Kolik živného roztoku dolévat? 💧

Roztok doléváte do spodní části květináče, kde je rezervoár. Tímto rezervoárem se živiny a voda dostávají ke kořenům přes knot nebo kapilární vzlínání substrátu.

Důležité je nechat mezi hladinou a kořenovým balem trochu prostoru. Kořeny si totiž samy „sáhnou“, když budou potřebovat – díky kapilárnímu vzlínání nebo knotům. Cílem je mít v rezervoáru dostatek roztoku, aby mohla vzlínat ke kořenům, ale ne tolik, aby kořeny stály přímo ve vodě. Voda by ale neměla nikdy dojít!

Obvyklé pravidlo je:

  • Dolévejte roztok tak, aby hladina dosahovala přibližně 2–4 cm ode dna nádoby (podle velikosti květináče). U malých květináčů je to obvykle 100–200 ml, u větších 300 ml a víc – záleží na objemu nádoby a žíznivosti rostliny.
  • Pokud máte květináč s hladinoměrem, stačí udržovat roztok v doporučeném rozmezí – ne úplně plno, ale ani ne sucho.

Jak často dolévat?

Dolévejte tehdy, když hladina živného roztoku v rezervoáru klesne. U některých rostlin to může být za týden, u jiných i za tři týdny. V zimě rostliny zalévejte méně často než v létě.

Nejlepší je zkontrolovat:

  • hladinu roztoku (ideálně pomocí ukazatele),
  • případně i váhu nádoby – prázdná je znatelně lehčí.

Proč nehrozí přelití ani úplné vyschnutí?

Jednou z největších výhod semihydroponie je stabilní přísun roztoku ke kořenům – bez rizika, že rostlinu utopíte, nebo že naopak trpí suchem.

  • Přelití nehrozí, protože voda je jen ve spodní části nádoby, kam si kořeny sahají podle potřeby. Kořeny tak nejsou trvale ponořené ve vodě (pokud je rostlina správně zasazená).
  • Úplné vyschnutí také ne, protože ve spodním rezervoáru zůstává voda i několik dní až týdnů. Rostlina si z ní postupně čerpá tolik, kolik potřebuje.

💡 Tip: Květináče s ukazatelem hladiny

Doporučujeme použít květináče nebo vložky s vestavěným ukazatelem hladiny vody – díky němu hned víte, kdy je čas dolít. Ideální pro začátečníky i pro ty, kdo často zapomínají na zálivku.

Samozavlažovací květináč s vnitřní vložkou a ukazatelem hladiny vody. Jednoduché a efektivní řešení. :)
Samozavlažovací květináč s vnitřní vložkou a ukazatelem hladiny vody. Jednoduché a efektivní řešení. 🙂

Nemáte ukazatel? Pomoci si můžete i jinak:

  • použijte průhledný obal nebo vnitřní nádobu, kde je hladina vidět

Co dělat, když jedete na dovolenou? ✈️

Tady semihydroponie opravdu boduje!
Rostlina si vystačí klidně i 2–3 týdny bez vaší přítomnosti, pokud před odjezdem:

  • doplníte roztok do rezervoáru až na maximum,
  • neumisťujete rostliny na přímé slunce, které by zbytečně urychlilo odpar,
  • a zvážíte mírné snížení teploty v bytě.

Máte-li knotový systém, můžete přidat externí zásobník (např. láhev s knotem), který prodlouží dobu, kdy bude roztok k dispozici.

Myslíte, že by tento článek zajímal vaše známe?
Podělte se o něj:
Facebook
WhatsApp
Email
Pinterest
Tisknout
Zajímává vás více o pěstování rostlin?
Zaregistrujte se zdarma do naší Akademie a sledujte videa o pěstování

Přehrát video

Chcete se dozvědět ještě něco dalšího?
Omrkněte další články.

O rostlinách

Co je fenestrace? A k čemu rostlinám slouží?

Fenestrace je fascinující fenomén, který činí některé rostliny jedinečnými a neuvěřitelně atraktivními. Tento termín se týká přirozeného procesu, kdy se na listech rostlin vytvářejí otvory, štěrbiny nebo „okénka“. Fenestrace je běžná u některých druhů rostlin, jako jsou monstera, filodendron nebo adansonie. Ale co přesně tento jev znamená a proč se

Přečíst článek »

Máte nějaký dotaz k článku?
Zeptejte se, rádi pomůžeme.

Napsat komentář