Na první pohled vypadá trochu jako zelené paroží zavěšené na stromě. A právě podle charakteristického tvaru listů získala parožnatka (Platycerium bifurcatum) své české jméno. Je to kapradina, která se od většiny běžných pokojových rostlin liší nejen vzhledem, ale také způsobem života.
V přírodě totiž většinou neroste v půdě. Přichycuje se ke kmenům a větvím stromů, odkud její listy postupně vyrůstají do prostoru. Díky tomu je Platycerium skvělou rostlinou pro pěstování na stěně, na dřevěné podložce nebo ve speciálním vzdušném držáku.
Platycerium bifurcatum pochází především z Austrálie a okolních oblastí Oceánie, kde roste v subtropických a tropických lesích.
Patří mezi epifyty – rostliny, které využívají stromy jako místo k životu, ale neparazitují na nich. Strom parožnatce slouží hlavně jako opora. Vodu a živiny získává z deště, vzdušné vlhkosti a z organického materiálu, který se zachytává kolem její základny.
Právě tento způsob života je důležitý i při domácím pěstování. Parožnatka nepotřebuje kořeny uzavřené v těžké zemině. Mnohem lépe jí vyhovuje vzdušné prostředí s dostatkem vlhkosti a zároveň dobrým prouděním vzduchu.
Jednou z nejzajímavějších vlastností parožnatky je, že vytváří dva výrazně odlišné typy listů.
První jsou zelené, dlouhé a postupně se větví do tvaru připomínajícího jelení nebo losí paroží. Právě ty dávají rostlině její nezaměnitelný vzhled.
Druhým typem jsou takzvané štítové listy. Jsou kulatější a přiléhají k podkladu kolem kořenů. Mladé bývají zelené, postupně však hnědnou a mohou vypadat, jako by usychaly.
A tady přichází jedna z nejčastějších pěstitelských chyb: hnědé štítové listy neodstraňujte.
Nejde o odumřelou část, které se rostlina potřebuje zbavit. Tyto listy vytvářejí kolem kořenů ochrannou vrstvu a pomáhají zachytávat vlhkost i organický materiál. Jejich hnědnutí je přirozenou součástí života parožnatky.
Dobrou zprávou je, že Platycerium bifurcatum patří mezi parožnatky, které se dají poměrně dobře pěstovat i v domácích podmínkách. Stačí respektovat několik pravidel, která vycházejí z toho, jak rostlina žije v přírodě.
Parožnatce dopřejte hodně rozptýleného světla. Ideální je světlé místo bez dlouhého působení ostrého poledního slunce.
Příliš tmavé stanoviště může zpomalit růst, zatímco intenzivní přímé slunce může listy poškodit. Ranní nebo jemnější večerní slunce většinou problém nepředstavuje.
Parožnatka má ráda vlhkost, ale její kořeny potřebují také vzduch. Proto není vhodné nechávat ji dlouhodobě stát v mokrém a hutném substrátu.
Při pěstování v rašeliníku nebo na podložce je praktické rostlinu důkladně namočit a následně nechat přebytečnou vodu odtéct. Další zálivku přizpůsobte tomu, jak rychle materiál kolem kořenů vysychá.
V létě bude rostlina obvykle potřebovat vodu častěji, v zimě méně. Místo pevného harmonogramu proto raději kontrolujte skutečnou vlhkost.
Jako obyvatel vlhčích lesů ocení parožnatka vyšší vzdušnou vlhkost, zároveň ale potřebuje proudění vzduchu.
Dobře se jí proto může dařit například ve světlé koupelně, v blízkosti dalších rostlin nebo v místnosti, kde není příliš suchý vzduch. Pozor na kombinaci vysoké vlhkosti, chladu a stojatého vzduchu – ta může podporovat hnilobu.
Běžná pokojová teplota parožnatce zpravidla vyhovuje. Chraňte ji především před chladem, studeným průvanem a výraznými teplotními výkyvy.
Klasický květináč není jedinou možností – a u parožnatky často ani tou nejzajímavější.
Protože jde o epifytickou rostlinu, můžete ji pěstovat na dřevěné podložce, v košíku nebo ve vzdušném držáku, který napodobuje způsob, jakým roste v přírodě. Kořeny tak mají dostatek vzduchu a charakteristické listy mohou volně růst do prostoru.
Jako výplň se hodí například rašeliník nebo kombinace hrubého orchidejového substrátu a rašeliníku. Materiál kolem kořenů by měl udržet určitou vlhkost, ale neměl by být natlačený tak pevně, že přestane propouštět vzduch.
💡 Tip od nás: Právě pro tento způsob pěstování jsme vytvořili náš květináč / držák na parožnatky. Kořenům ponechává vzdušný prostor a díky odnímatelnému magnetickému krytu se k rostlině snadno dostanete při sázení i následné péči. Dá se zavěsit na stěnu nebo doplnit stojánkem a postavit na polici či stůl.
Držák na parožnatku je praktické a stylové řešení pro pěstování parožnatek a dalších epifytických rostlin. Nabízí vzdušný prostor pro kořeny, odnímatelný magnetický kryt a možnost zavěšení na stěnu nebo umístění na stojánek. Ideální pro pěstování v rašeliníku nebo vzdušném substrátu.
Další zvláštností parožnatek je jemný stříbřitý až bělavý povlak na listech. Na první pohled může vypadat jako prach, takže člověka snadno napadne vzít hadřík a listy očistit.
Nedělejte to.
Jde o přirozenou vrstvu drobných chloupků, která rostlině pomáhá hospodařit s vodou a chrání povrch listů. Listy proto neleštěte ani z nich tento povlak nestírejte.
V období aktivního růstu můžete parožnatku občas přihnojit slabší koncentrací hnojiva vhodného pro pokojové rostliny nebo kapradiny. U epifytických rostlin obecně platí, že méně bývá více.
Pokud rostlina dobře roste, není nutné ji zásobovat velkým množstvím živin. Přehnojení může poškodit citlivé kořeny.
Platycerium patří mezi kapradiny, takže nevytváří květy ani semena. Rozmnožuje se výtrusy, které se u dospělých rostlin vytvářejí na spodní straně plodných listů.
Rod Platycerium navíc zahrnuje více druhů parožnatek. Liší se velikostí, tvarem listů i náročností na pěstování. Platycerium bifurcatum je díky svému atraktivnímu vzhledu a relativně dobré přizpůsobivosti jedním z nejčastěji pěstovaných druhů.
A čím je rostlina starší, tím zajímavější bývá. Postupně vytváří nové štítové listy, rozvětvené „paroží“ a při správném pěstování může vytvořit opravdu výraznou zelenou dominantu.
Pokud bychom měli pěstování Platycerium bifurcatum shrnout do jedné myšlenky, byla by jednoduchá: nesnažte se s ní zacházet jako s běžnou pokojovkou zasazenou v hlíně.
Dopřejte jí dostatek rozptýleného světla, vzdušný prostor kolem kořenů, pravidelnou, ale rozumnou zálivku a trochu vyšší vzdušnou vlhkost. A hlavně jí dovolte růst tak, jak je jí přirozené – do prostoru.
Právě tehdy parožnatka ukáže, proč patří mezi nejzajímavější epifytické rostliny, které si můžeme doma pěstovat.
Přehrát video
Chcete se dozvědět ještě něco dalšího?
Omrkněte další články.
Při pěstování pokojových rostlin se můžete setkat se dvěma jevy, které na první pohled vypadají podobně – kapky vody na listech nebo drobné puchýřky a korkové skvrny. Ve skutečnosti jde o dva odlišné procesy: gutaci a edém (oedema). V článku si vysvětlíme, jak je rozpoznat, proč vznikají a jak jim
Péče o pokojové rostliny není jen o správné zálivce a dostatku světla. Velmi zásadní roli hraje také prostředí, ve kterém rostlina roste – tedy substrát. Právě ten určuje, jak dobře budou fungovat kořeny, jak rostlina hospodaří s vodou a zda bude dlouhodobě prosperovat. Proč je substrát tak důležitý? Kořenový systém
Máte nějaký dotaz k článku?
Zeptejte se, rádi pomůžeme.
Můžeme vám nabídnout dárek?
Máme pro Vás 100 Kč!
Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte slevový kupón 100 Kč na první nákup.
Navíc vám budeme posílat tipy k pěstování, novinky z Gardemo a praktickou inspiraci. Zabere to jen chvilku.
Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů a se zasíláním e-mailů od gardemo.cz.
Kupón 100 Kč vám pošleme na e-mail a můžete ho uplatnit na první objednávku nad 999 Kč.
