Proč pokojovým rostlinám vadí mráz? A proč některé rostliny venku zimu přežijí?

Na první pohled se může zdát, že jde o triviální téma. Chlad, mráz a rostliny – to přece „ví každý“. Přesto kolem pokojových rostlin a jejich chování v zimě stále koluje řada zažitých představ a mýtů, například že pokojovky v zimě „spí“ stejně jako venkovní rostliny. Právě proto má smysl se u tohoto tématu na chvíli zastavit.

Mráz je pro většinu pokojových rostlin jedním z největších stresů. Stačí krátké vystavení chladu při větrání, převozu nebo nevhodném skladování a rostlina může během několika hodin utrpět nevratné poškození pletiv. Přesto ale existují rostliny, které zimu venku bez problémů přežijí a na jaře znovu obrazí. Čím to je?

Co se s rostlinou děje při mrazu

Rostlinné buňky obsahují velké množství vody. Když teplota klesne pod bod mrazu, voda v buňkách zmrzne a vytvoří ledové krystaly. Ty mají ostré hrany a mechanicky narušují buněčné stěny. Buňky praskají a pletiva se po rozmrznutí doslova rozpadají.

Na rostlině se to projeví typickými příznaky – listy zčernají, zesklovatí nebo zhnědnou. Poškozená pletiva už nejsou schopná správně fungovat a rostlina přestává efektivně transportovat vodu i živiny. Poškození bývá často nevratné, i když se rostlina později dostane zpět do tepla.

Proč jsou pokojové rostliny na mráz tak citlivé

Většina pokojových rostlin pochází z tropických a subtropických oblastí, kde se teploty nikdy nepohybují kolem nuly. Tyto rostliny:

• nemají vyvinuté ochranné mechanismy proti mrazu
• nejsou schopné „vypnout“ růst a přejít do klidového režimu
• nemění složení buněčných šťáv tak, aby odolaly chladu

Jakmile se pokojovka dostane do mrazu – například při zimním transportu nebo krátkém větrání – dochází k velmi rychlému poškození pletiv, často už během několika minut.

💡 Tip: Při zimním převozu rostlin může výrazně pomoci použití výhřevného sáčku (heat pack), který udrží stabilní teplotu během transportu.

Jak venkovní rostliny zimu přežívají

Venkovní celoroční rostliny mírného pásma se na zimu aktivně připravují. S příchodem podzimu zpomalují růst a přecházejí do tzv. zimního klidu (dormance). Energie se stahuje do kořenů, cibulí nebo oddenků a zároveň se mění složení buněčné šťávy – zvyšuje se obsah cukrů, které fungují jako přirozená „nemrznoucí směs“.

Díky tomu:

• buňky lépe odolávají mrazu
• nevznikají tak velké ledové krystaly
• citlivé nadzemní části mohou odumřít, ale zásobní orgány zůstávají chráněné

U mnoha venkovních rostlin nadzemní část v zimě odumře, ale kořeny nebo zásobní orgány zůstávají v půdě. Ta funguje jako přirozená izolace a brání promrznutí do větší hloubky. Na jaře pak rostlina využije uložené zásoby energie a znovu vyraší.

Proto může rostlina přes zimu „zmizet“, ale na jaře se znovu objevit.

Proč pokojovky znovu neobrazí

Pokojové rostliny:

• nemají zásobní orgány uzpůsobené k přezimování
• často zmrznou celé, včetně kořenů
• neumí přejít do skutečného klidového režimu

Jakmile mráz poškodí kořeny, rostlina už nemá odkud regenerovat. Bez funkčního kořenového systému nedokáže znovu nastartovat růst.

Jak to mají stromy?

Stromy jsou skvělým příkladem dokonale přizpůsobených rostlin. Na podzim shodí listy, čímž výrazně omezí ztrátu vody. V jejich pletivech se zpomalí proudění mízy, buňky obsahují méně vody a více cukrů a ochranných látek. Strom tak dokáže přežít i velmi nízké teploty.

Na jaře se s rostoucí teplotou metabolismus znovu nastartuje a strom využije zásoby uložené v kořenech a kmenu k rašení nových listů.

Shrnutí

Mráz není jen „chlad“. Je to fyzikální a biologický stres, který ničí rostlinné buňky zevnitř. Rozdíl mezi rostlinami, které zimu přežijí, a těmi, které ne, není v jejich síle, ale v evolučním přizpůsobení.

• pokojové rostliny pocházejí z tepla → mráz je pro ně smrtící
• venkovní rostliny se na zimu připravují → zpomalí růst a chrání buňky
• zdravé kořeny a zásobní orgány rozhodují o návratu na jaře

Rostliny, které zimu přežijí, nejsou „odolnější“ náhodou.
Jsou na zimu biologicky připravené. 🌱

A není to fascinující? Za nás rozhodně ano. 😊